Pati a Mati našich nemocnic

Někteří se mne ptají: to snad nemní možné, nevěřím, že by to nenašli, když říkáte, že lidi mají parazity a doktoři to nevidí, já tomu nevěřím! To by přece našli!!!! 

Tak poslouchejte:

Klientka byla v Polsku na dovolené. Koupala se tam v bazénu a ve vířivce, jedla tam suši. Už pár dní po návratu z dovolené / inkubačka/ se spustila obrovská bolest břicha, trvala týden a doktoři nic nenašli. Pak se spustil opět masivní průjem, zase trval týden a zase nic nenašli.

Docházela na infekční oddělení fakultní nemocnice nejmenovaného města.

Doktoři : odebrali třikrát stolici, tři dny po sobě, odebrali třikrát krev.

Naši vysoké, opravdu mimořádné eosinofily, ty postupně klesaly. Ale nic jiného.

Klientka si našla dětského roupa, doktoři ho nenašli. Nahlásila suši, nenašlo se nic podezřelého. 

Ze zoufalství jí chtěli poslat na odběr kostní dřeně, /kvůli průjmům, věřili byste tomu?/

A to je infekční oddělení!  

Co jsem našla já:
žloutenku G
tři druhy prvoků chlorrezistentních a amébu - bazén, vířivka
tasemnici rybí- suši
dětského roupa
loa-loa komár
CMV
chlamydie pneumonie-plíce a nos
roup dětský v nose- od dětství vřídky v nose, ucpaný nos

Doktoři uměle odseknutí  úmyslně špatným vzděláním od znalostí nejběžnějších patogenů jsou odsouzeni k nezdaru.

Ale přeci jen byste čekali že infekční oddělení najde aspoň příčinu průjmů. 

To se může před dveře postavit namalovaný panák v bílém plášti, který bude držet ceduli: Zanech vší naděje, kdo vcházíš. 

K smíchu nebo k pláči?

Nemá to cenu tam chodit, musí nás poradců být víc, jinak ti naši spoluobčané vymřou na banální choroby. 

HB