Testování bezpečnosti vakcín je mýtus

Většina lidí se domnívá, že vakcíny jsou před podáním milionům dětí důkladně testovány na bezpečnost . Nejsou.

To, co se ve světě vakcín vydává za testování bezpečnosti, není věda – je to divadlo. Žádné placebové kontroly. Absurdně krátké doby sledování. Nedostatečné statistické údaje.

Pro každého rozumného člověka by to bylo považováno za podvod. Ale pokud jde o očkování, je to standardní praxe.

Žádné placebo kontrolní látky

Abyste zjistili, zda je nový lék bezpečný, testujete ho s placebem.

Placebo je něco inertního, což znamená, že nemá žádný účinek na lidské tělo.

Bez této neutrální základní linie není možné s jistotou vědět, co daný produkt dělá.

To vám umožňuje zjistit, zda jsou výsledky, které vidíte, způsobeny produktem, který testujete – či nikoli.

Přesto ani jedna běžná dětská vakcína ve Spojených státech nebyla schválena na základě placebem kontrolované klinické studie. Ani jedna.

FDA to potvrzuje v příbalových informacích ke každé vakcíně, které jsou k dispozici na jejích webových stránkách.

Už jen to by mělo zastavit konverzaci.

Protože bez placebové kontroly se tvrzení o bezpečnosti vakcín opírají o víru, nikoli o fakta.

Co místo toho používají

Místo placeba se vakcíny testují s jinými vakcínami nebo injekcemi obsahujícími aktivní složky, jako jsou hliníkové adjuvanty.

Pokud testovací i kontrolní skupina vykazují podobnou míru nežádoucích účinků, může výrobce prohlásit: „Vidíte? Žádný rozdíl – vakcína je bezpečná.“

Je to jako srovnávat whisky s vodkou a tvrdit, že whisky nemá žádný účinek, protože obě vás opijí stejně.

FDA tuto praxi povoluje. CDC ji obhajuje. Média ji ignorují.

Zde je shrnutí ukazující, jaké (pokud nějaké) kontroly byly použity pro schválení každé rutinní dětské vakcíny ve Spojených státech:

Tab. 1: Tabulka použitých látek při testování vakcín. Zdroj dat je uveden na konci článku.

Pyramidové schéma testování vakcín

Možná si myslíte, že i když žádná z vakcín není testována s placebem, určitě jsou alespoň porovnávány s něčím, co bylo testováno. Nejsou.

Novější vakcíny se testují oproti starším vakcínám – ale tyto starší vakcíny byly často testovány oproti jiné vakcíně místo placeba.

A tenhle? Stejný příběh.

Tvrzení o bezpečnosti každé vakcíny vycházejí z předpokladu, že vakcína, se kterou byla porovnávána, byla řádně testována – ale pokud sloupnete vrstvy, v žádném případě v řetězci neexistuje placebo.

Žádná z běžných dětských vakcín nebyla schválena na základě studií s placebem – nebo dokonce s kontrolní skupinou.

Absurdně krátké lhůty pro bezpečnostní kontroly

I když ignorujeme nedostatek placebo kontrol, lhůty pro hodnocení bezpečnosti vakcín jsou absurdně krátké – někdy pouze tři dny.

Dětské očkování je obvykle monitorováno jen několik dní nebo týdnů – nikdy ne déle než šest měsíců –, přesto se vývojové, neurologické a imunitní poruchy (jako je autismus, ADHD, alergie atd.) často projeví až po několika letech.

Jinými slovy, tyto studie nemohou zachytit škody, které se objeví roky po očkování.

Tab. 2: Délka období sledování bezpečnosti po aplikování injekce v rámci studií podporujících udělování licence pro dětské vakcíny. Zdroj dat je uveden na konci článku.

Naproti tomu, zatímco běžné dětské očkování je monitorováno pouze po krátkou dobu, jiné široce používané léky procházejí před schválením několikaletými studiemi.

Porovnání monitorování bezpečnosti 4 nejziskovějších léků společnosti Pfizer a běžných dětských vakcín podávaných ve věku 0–6 měsíců.

Tab. 3: Délka bezpečnostních studií u čtyřech nejběžnějších léků od Pfizeru. Zdroj dat je uveden na konci článku.

Tak krátké následné sledování po očkování nemůže zachytit dlouhodobá rizika.

Studie s nedostatečnou kapacitou

I kdyby existovaly placebem kontrolované studie – což neexistují – a i kdyby byla doba sledování dostatečně dlouhá – což neplatí – mnoho studií očkování by stále neodhalilo skutečné škody, protože mají značně nízkou statistickou sílu (což znamená, že zahrnují příliš málo účastníků na to, aby odhalily vzácné nebo závažné nežádoucí účinky ).

Mnoho rutinních studií s dětskými vakcínami zahrnuje pouze několik stovek nebo několik tisíc dětí. Pokud vakcína způsobí chronický zdravotní problém u 1 z 1 000 dětí, studie s 500 dětmi by ji pravděpodobně nezahrnovala.

Monitorování po udělení licence

Někdo by mohl tvrdit, že VAERS (Vaccine Adverse Event Reporting System) monitoruje vakcíny po jejich schválení, aby byla zajištěna jejich dlouhodobá bezpečnost.

Ve skutečnosti je VAERS pasivní systém, který zachycuje „méně než 1 % nežádoucích účinků očkování“ – což znamená, že většina zranění způsobených očkováním není nikdy zaznamenána.

Závěr

Žádná z běžných dětských vakcín nebyla nikdy schválena na základě dlouhodobých placebem kontrolovaných studií.

Když dojde ke zraněním, agentury jako CDC a FDA je odmítají standardním odpovědí: „Nebyla prokázána žádná příčinná souvislost.“ Nikdy nevysvětlí, proč žádná příčinná souvislost prokázána nebyla – protože bez placebem kontrolovaných studií neexistuje způsob, jak to dokázat. Systém je strukturován tak, aby se zabránilo odhalení právě těch škod, před kterými má veřejnost chránit.

Neprovedení dlouhodobých, placebem kontrolovaných studií pro schválení rutinního očkování dětí je vědecky i morálně neospravedlnitelné.

A zůstává to standardní praxí.

Zdroj článku a dat