Trypanosoma, původce Chagasovy choroby a spavé nemoci
Trypanosoma je skupina jednobuněčných parazitických bičíkatých prvoků. Název je odvozen ze starořeckých slov trypano- (vrták) a soma (tělo) kvůli jejich šroubovicovitému pohybu. Většina trypanosom je heteroxenní (vyžaduje pro dokončení životního cyklu více než jednoho povinného hostitele) a přenáší se vektorem - krvesavým hmyzem. Ale mechanismy se u jednotlivých druhů liší.
Trypanosomy infikují řadu hostitelů a způsobují různá onemocnění, včetně smrtelných lidských nemocí, spavé nemoci způsobené druhem Trypanosoma brucei, a Chagasovy choroby způsobené druhem Trypanosoma cruzi.
Trypanosoma brucei
Trypanosoma brucei je druh parazitického bičíkatého prvoka, který se vyskytuje v subsaharské Africe. Na rozdíl od jiných prvoků, kteří normálně infikují krev a tkáňové buňky, je výhradně extracelulární a obývá krevní plazmu a tělní tekutiny. Způsobuje u lidí smrtelné onemocnění přenášené vektory: africkou trypanosomiázu neboli spavou nemoc.
T. brucei se vyskytuje v oblastech kontinentální Afriky, kde jsou její přenašeči tse-tse rozšířeni. To znamená v oblastech tropického deštného pralesa, tropického monzunu a tropické savany. Proto se rovníková oblast Afriky nazývá pásem „spavé nemoci“. Konkrétní typ trypanosomy se však liší v závislosti na zeměpisné oblasti. T. brucei rhodesiense se vyskytuje primárně ve východní Africe, zatímco T. brucei gambiense se vyskytuje ve střední a západní Africe.
T. brucei přenáší mezi savci různé druhy mouchy tse-tse. K přenosu dochází kousnutím hmyzem během sání krve. Paraziti procházejí během svého životního cyklu složitými morfologickými změnami. Trypanosomy, které se nachází v krevním řečišti savců, procházejí pozoruhodnou antigenní variabilitou. Díky tomu se trvale vyhýbají imunitě hostitele, což vede k chronické infekci. T. brucei je jedním z mála patogenů, o kterých je známo, že dokážou projít hematoencefalickou bariéru. Současné léčebné metody však bohužel mohou mít závažné vedlejší účinky a mohou být také pro pacienta fatální.
Životní cyklus
Životní cyklus T. brucei probíhá mezi mouchou tse-tse (rodu Glossina) a savci, včetně lidí, skotu, koní a divokých zvířat. K infekci dochází, když přenašeč tse-tse štípne savce. Na rozdíl od komárů a písečných much, kde přenášejí infekce pouze samice, se u mouchy tse-tse živí krví obě pohlaví a přenášejí trypanosomy stejnou měrou. Úplný vývoj T. brucei u mouchy trvá přibližně 20 dní. T. brucei mění chování mouchy a způsobuje zbytečně zvýšenou frekvenci krmení, což zvyšuje i možnosti přenosu. Moucha vstříkne metacyklické trypomastigoty do kožní tkáně. Trypomastigoti vstupují do lymfatického systému a do krevního oběhu. Počáteční trypomastigoti jsou krátcí. Jsou chráněni před imunitním systémem hostitele produkcí antigenních variací nazývaných variantní povrchové glykoproteiny na povrchu těla. Jakmile se dostanou do krevního oběhu, vyrostou do dlouhých a štíhlých forem. Poté se množí binárním štěpením. Některé z dceřiných buněk se pak opět zkrátí. Některé z nich zůstávají jako přechodné formy mezi dlouhou a krátkou formou. Dlouhé štíhlé formy jsou schopny proniknout endotelem cév a napadnout extravaskulární tkáně, včetně lymfatického systému a centrálního nervového systému a placenty u těhotných žen.
Kromě hlavní formy přenosu prostřednictvím mouchy tse-tse se může T. brucei přenášet mezi savci výměnou tělesných tekutin, například krevní transfuzí nebo pohlavním stykem, ačkoli je to vnímáno jako vzácné. Novorozenci se mohou nakazit (vertikálním nebo vrozeným přenosem) od infikovaných matek.
Příznaky
Po kousnutí mouchou tse-tse se trypanozomy dostanou do lymfy; lymfou jsou zaneseny do nejbližší uzliny, která drénuje příslušnou část těla; odtud se dostanou do hrudního mízovodu a jím do krve; mohou přestoupit přes hematoencefalickou bariéru (HE) do likvoru. Klinický obraz má dvě fáze:
1. fáze:
- kožní léze (kožní šankr): vzniká lokální kožní zánět v místě bodnutí, rozvíjí se kožní edém, místo po čase ulceruje, zhojí se jizvou a mizí samovolně.
- Winterbottomův symptom: jedná se o zduření mízních uzlin v oblasti šíje; rozvíjí se v časném stádiu, kdy trypamozomy jestě nepřestoupily přes hematoencefalickou bariéru (jsou tedy jen v krvi a lymfě); vznikají typické horečky (ve vlnách), bolesti hlavy a kloubů, malátnost, anémie, atd.
2. fáze:
- vzniká edém řady orgánů spojený s nákazou CNS
- v této fázi již trypanosomy přestoupily přes HE bariéru.
Neléčené onemocnění končí smrtí.
Trypaonosoma cruzi
Trypanosoma cruzi je prvok způsobující Chagasovu nemoc (též americká trypanozomiáza). Vyskytuje se v Severní Americe (na sever až do Texasu), ve Střední a Jižní Americe (na jih až v Argentině) a v Mexiku. Patří mezi bičíkovce. Má vlnitý tvar těla a jeden bičík, který tvoří vlnící se membránu podél těla. Netvoří cysty ani jiná odolná stadia. Prodělává vývoj v trávicím traktu ploštice a přenáší se výkaly, které ploštice vypouští na kůži během sání (kontaminativní způsob přenosu). Člověk se může nakazit i transfuzí infikované krve (15 %), z matky na plod (1−2 %) nebo transplantací orgánu.
Životní cyklus
Druh Trypanosoma cruzi je velice hostitelsky nespecifický, což znamená, že napadá široké spektrum divokých i domácích zvířat. Přenašeči těchto prvoků jsou ploštice zákeřnice (podčeleď Triatominae). Z výkalů těchto krevsajících ploštic se zanáší do ran trypomastigoti a v buňkách tohoto dalšího hostitele (např. člověka) se začnou množit jako tzv. amastigoti. Toto stadium přebývá v nejrůznějších orgánech, jako je srdce, mozek či játra. Postupně se trypanozomy uvolňují do krve, odkud mohou být jako trypomastigoti nasáti plošticí. Vyvíjí se v střevě zákeřnice (jako epimastigoti a posléze trypomastigoti) a s výkaly odcházejí ven, čímž se kruh uzavírá.
Příznaky
Trypanosoma cruzi způsobuje Chagasovu nemoc. Typicky probíhá ve 3 fázích.
Akutní fáze
Objevuje se 1 až 4 měsíce od kousnutí. V místě kousance se vyvíjí drobný zánětlivý infiltrát, ale jinak může být průběh asymptomatický. V případě napadení oční spojivky se vytvoří charakteristický jednostranný zánět spojivky a zduření očních víček – tzv. Romaňův syndrom. U dětí bývají nepravidelné horečky, hepatosplenomegalie, myokarditida, otoky, krvácivé stavy a neurologické poruchy.
Latentní fáze
Objevuje se 8 až 10 týdnů po infekci, ale může trvat i několik let. Je pro ni typické množení parazitů ve tkáních, které má často asymptomatický průběh.
Chronická fáze
Trvá 10 až 30 let nebo i po celý život. Trypanosoma způsobuje chronické změny na srdci jako jsou kardiomegalie, dilatace levé komory srdeční či apikální aneurysma (50 %) – aneurysma na apexu srdce.
- Příznaky chronického onemocnění srdce (30 %): dušnost, otoky nohou, kloubů, bolest na prsou, poruchy srdeční činnosti, srdeční selhání, náhlá smrt.
- Příznaky chronického onemocnění GIT (6 %): poruchy polykání, nadměrné slinění, regurgitace potravy, zácpa, bolest, enteromegalie (megaesophagus, megakolon).
Prognóza je špatná. Mortalita je až 50% během 1. týdne. Navíc závažnými komplikacemi jsou myokarditida a meningoencefalitida, které mohou být smrtelné. Pokud pacient přežije, trpí trvalým neurologickým poškozením.
Zdroje článku:
Wikipedia - Trypanosoma brucei
