Zajímavosti o klíštěti obecném
Základní informace o klíštěti obecném
Nejrozšířenějším druhem klíštěte ve střední Evropě je klíště obecné (Ixodes ricinus) a patří do řádu roztočů. Jedná se o ektoparazita, který se živí krví jiných živočichů, tedy i člověka. Tělo klíštěte se skládá ze dvou částí - kulatého těla (idiosoma) a malé hlavy (gnathosoma neboli capitulum) na které je umístěno i ústní ústrojí (hypostom) klíštěte. Vývojový cyklus klíštěte trvá 1-3 roky.
Vývojová stádia klíštěte obecného:
- samice klíštěte saje zhruba týden krev svého hostitele (zvětší se přitom zhruba na 1,5 cm a váha plně nasátého klíštěte může být až 200x větší než hladového klíštěte) a po páření naklade stovky až tisíce vajíček do země
- z vajíček se vylíhnou šestinohé larvy (bílé barvy a o velikosti zhruba 0,5 mm), které již potřebují sát krev a jako první hostitel zde většinou slouží malí hlodavci, poté se svlékají na zemi a přechází do dalšího stádia
- nymfa (průhledná až bílá a o velikosti 1-2 mm) má již 8 noh a potřebuje opět k proměně do dalšího stádia krev hostitele, kterým je většinou hlodavec či pták, poté se proměňuje do své finální podoby
- dospělec klíštěte obecného (je šedý až zrzavě hnědý a o velikosti 2-4 mm) saje krev již na větších obratlovcích jako jsou divoká zvěř, domácí zvířata či člověk.
Zajímavosti o klíštěti obecném:
- V různých fázích vývoje vydrží klíště obecné velmi dlouho bez další potravy. Při podmínkách v laboratoři vydržela klíšťata, která byla předtím plně nasátá až 10 let bez potravy. Ve volné přírodě žijí zhruba 3-5 let.
- Samci klíšťat umírají po páření, samičky umírají po nakladení vajíček.
- Při hledání potravy slouží klíšťatům tzv. Hallerův orgán, který slouží jako chemoreceptor a je schopen rozpoznat látky vylučované živočichy jako je amoniak, oxid uhličitý nebo kyselina mléčná.
- Klíšťata nepadají ze stromu, jak se často tvrdí, ale na svoji oběť čekají na stéblech trávy, na keřích či kmenech stromů.
- Klíšťata jsou schopna přežít celý program v automatické pračce při 40 °C.
- Klíšťata přežijí až 3 týdny pod vodou, proto klíšťata nikdy nesplachujte do toalety nebo umyvadla.
- Klíšťata přežijí až 12 hodin při teplotách pod -10 °C.
- Vedle komárů jsou klíšťata největší přenašeči nemocí, v Evropě mají v tomto ohledu dokonce prvenství.
- V některých regionech je více než 50 % klíšťat infikováno boreliemi.
- Klíšťata upřednostňují vlhké prostředí.
- Klíšťata přezimují v myších norách, kde jsou schopny přežít i teploty kolem -15 °C.
- Klíšťata mohou být aktivní již při 5 °C, takže se mohou vyskytnout i na podzim či v zimě.
- Celosvětově existuje víc než 900 druhů klíšťat.
Nemoci přenášené klíšťaty a ochrana proti klíšťatům:
Klíště obecné může přenášet velmi nebezpečná onemocnění jako je lymeská nebo také lymská borelióza, klíšťová encefalitida (klíšťový zánět mozku) či ehrlichiózu (v Evropě jsou dosud lidská onemocnění spíše vzácná). Borelióza může způsobovat velmi závažné onemocnění a je proto potřeba se proti klíšťatům dostatečně chránit. Při pobytu v přírodě je radno nosit pevnou obuv a dlouhé nohavice a rukávy a použít repelentní přípravky. Klíšťata nikdy nepotírejte alkoholem či olejem. Doporučuje se klíště odstranit speciální kartičkou, která je k zakoupení v lékárně nebo pinzetou. Klíště uchopíme pevně co nejblíže u kůže a vytrhneme. Ranku poté pečlivě vydezinfikujeme.
