Léčba rakoviny ivermektinem a mebendazolem vede k rychlému zlepšení u 84% pacientů
Komentář ke článku:
Mebendazol, ivermectin a fenbendazol neléčí rakovinu, ale dělají pouze to, k čemu jsou určeny, tedy likvidují parazitární cysty. Hanka Bláhová
Text článku:
Největší reálná analýza použití kombinace ivermektinu a mebendazolu k léčbě pacientů s rakovinou na lidech ukazuje, že 84% pacientů s rakovinou, kteří je užívali po dobu 6 měsíců, uvedlo, že jejich rakovina buď zcela zmizela, nebo se zmenšila a přestala se šířit. Tyto výsledky naznačují, že levné a bezpečné aplikace zmíněných generických léků mimo schválené indikace by mohly být důležitým doplňkem při léčbě rakoviny.
Výsledky představují jeden z nejpřesvědčivějších klinických signálů, které kdy byly zdokumentovány pro opětovně použitelné antiparazitární terapie v onkologii.
Zjistili jsme, že 84 % pacientů s rakovinou, kteří užívali ivermektin a mebendazol po dobu 6 měsíců, uvedlo, že jejich rakovina buď ZCELA zmizela, zmenšila se nebo se přestala šířit. Není překvapením, že CIA po půl století skrývala studii z 50. let, která ukazuje, že antiparazitika narušují růst rakoviny.
Byla provedena největší reálná analýza použití kombinace ivermektinu a mebendazolu k léčbě pacientů s rakovinou na lidech. Ta ukazuje, že po pouhých 6 měsících léčby hlásilo klinický přínos 84,4 % pacientů s rakovinou; téměř nehlásili žádné známky onemocnění nebo regrese nádoru, zatímco více než třetina uvedla stabilizaci onemocnění. „To znamená, že více než čtyři z pěti pacientů hlásili buď zlepšení, nebo stabilizaci svého rakovinného onemocnění,“ píše Nicolas Hulscher.
Rukopis je nyní k dispozici jako předtisk na výzkumném repozitáři Zenodo, který provozuje Evropská organizace pro jaderný výzkum, a zároveň prochází recenzním jednáním v předních onkologických časopisech pod názvem „Reálné klinické výsledky léčby ivermektinu a mebendazolu u pacientů s rakovinou: Výsledky prospektivní observační kohorty“.
V tomto hodnocení prospektivního klinického programu z reálného světa byla různorodé populaci pacientů s rakovinou předepsána kombinace ivermektinu a mebendazolu, přičemž každá tobolka obsahovala 25 mg ivermektinu a 250 mg mebendazolu.
Přibližně šest měsíců po zahájení léčby jsme pozorovali poměr klinického přínosu 84,4%, přičemž téměř polovina pacientů s rakovinou (48,4%) neuváděla buď žádné známky onemocnění (32,8%), nebo regresi nádoru (15,6%). Dalších 36,1% uvedlo stabilizaci onemocnění. To znamená, že více než čtyři z pěti pacientů uvedli buď zlepšení, nebo stabilizaci svého rakovinového stavu.
Tyto výsledky naznačují, že levné a bezpečné aplikace zmíněných generických léků mimo schválené indikace by mohly být důležitým doplňkem při léčbě rakoviny.
Průlomová analýza byla možná díky jedinečné spolupráci mezi společností The Wellness Company , nadací McCullough Foundation a předsedou prezidentského panelu pro rakovinu. Analýza spojila klinické údaje z reálného světa, zkušenosti z první linie a vysokoúrovňové epidemiologické znalosti s cílem poskytnout naléhavě potřebné poznatky v onkologii.
Uvedenou práci vykonali: Nicolas Hulscher, MPH (já); Kelly Victory, MD (pozn. redakce: MD = lékař medicíny jako u nás MUDr.); James A. Thorp, MD; Drew Pinsky, MD; Alejandro Diaz-Villalobos, MD; Peter Gillooly, MSc; Foster Coulson; Melissa Annazone; Chloe Radesi; Jessica Brooks; Peter A. McCullough, MD, MPH; a Harvey Risch, MD, PhD (předseda prezidentského panelu pro rakovinu).
Analyzovali jsme prospektivní observační kohortu 197 pacientů s rakovinou, přičemž 122 z nich dokončilo strukturované sledování přibližně po šesti měsících (míra odpovědi 61,9%). Pacientům byl licencovanými poskytovateli v USA předepsán kombinovaný protokol ivermektinu a mebendazolu a výsledky byly shromážděny prostřednictvím standardizovaných digitálních průzkumů hodnotících stav rakoviny, dodržování léčby a bezpečnost.
Jedna tobolka obsahovala 25 mg ivermektinu a 250 mg mebendazolu, přičemž dávkování bylo individuálně stanoveno lékaři (nejčastěji 1 až 2 tobolky denně), ačkoli podskupina pacientů používala vyšší denní dávkování nebo cyklické režimy v závislosti na stavu onemocnění a tolerance.
Důležité je, že šlo o prospektivní, tedy strukturované hodnocení klinického programu, které zachycovalo výsledky po delší dobu hlášené pacienty, a ne jen retrospektivní zpětné vazby, čímž se posílila vnitřní konzistentnost zjištění.
Populace pacientů: Pokročilá, rozmanitá a klinicky relevantní
Naše kohorta představovala široký a klinicky významný průřez pacientů s rakovinou, včetně pacientů s rakovinou prostaty (27,9%), prsu (18,3%), plic (8,6%), tlustého střeva (5,1%) a široké škály dalších malignit.
Nešlo o populaci omezenou na onemocnění v raném stádiu nebo s nízkým rizikem. Průřez byl následující:
- Aktivní progresivní rakovinu hlásilo 37,1% pacientů.
- Téměř polovina byla do jednoho roku od stanovení diagnózy, zatímco jiní měli dlouhodobé onemocnění.
- Mnozí již podstoupili standardní terapie –
- chemoterapii (31,5%)
- ozařování (28,9%)
- chirurgický zákrok (42,1%).
Toto odráží skutečnou onkologickou populaci včetně pacientů s expozicí léčbě, probíhající progresí a komplexní klinickou anamnézou.
Primární výsledky
Přibližně po šesti měsících bylo dosaženo těchto výsledků:
- žádný nález onemocnění: 32,8%
- regrese nádoru: 15,6%
- stabilizované onemocnění: 36,1%
- progrese: 15,6 %
To vede k poměru klinického přínosu 84,4%, což znamená, že více než čtyři z pěti pacientů hlásili buď zlepšení, nebo stabilizaci svého rakovinového onemocnění.
Rozhodující je, že 48,4% míra úplného vyléčení + regrese představuje nejsilnější signál. To naznačuje, že podstatná část pacientů se nejen stabilizovala, ale hlásila i smysluplné zvrácení zátěže onemocnění.
Proveditelnost v reálném světě
Dodržování léčby bylo pozoruhodně vysoké:
- 86,9% dokončilo celý počáteční protokol s 90 kapslemi
- 66,4% zůstalo na léčbě šest měsíců.
Tato úroveň dodržování léčby je v onkologii neobvyklá a naznačuje, že režim je pro pacienty tolerovatelný a přijatelný po delší období.
Kromě toho mnozí pacienti nadále dostávali souběžné terapie během následného sledování, včetně chemoterapie (27,9%), radioterapie (21,3%) a chirurgického zákroku (19,7%), spolu s užíváním doplňků výživy (49,2%) a úpravou stravy (37,7%).
Pozoruhodné výsledky léčby rakoviny byly tedy pozorovány v reálných klinických podmínkách, kde jsou pacienti často léčeni multimodálními přístupy, a nikoli izolovanou monoterapií. Konzistentní signál o přínosu v tomto kontextu podporuje roli ivermektinu a mebendazolu jako doplňkových terapií, které lze integrovat se standardní léčbou.
Bezpečnostní profil: Nízká toxicita, vysoká míra konzistentnosti
Bezpečnostní výsledky dále podporují proveditelnost terapie:
- 25,4% lidí hlásilo vedlejší účinky, převážně mírné (např. gastrointestinální příznaky)
- 93,6% lidí s vedlejšími účinky pokračovalo v léčbě s menšími úpravami
Toto je v ostrém kontrastu s toxickou zátěží mnoha konvenčních onkologických terapií a podporuje označení uvedeného protokolu jako nízkotoxického terapeutického přístupu vhodného pro dlouhodobé používání.
Závěr
Tato vůbec první analýza protokolu ivermektin-mebendazol u pacientů s rakovinou v reálném světě poskytuje přesvědčivý signál, který vyžaduje vážnou pozornost. Ačkoli by tato zjištění měla být interpretována přiměřeně jako důkazy generující hypotézy z klinického hodnocení v reálném světě, rozsah, vnitřní konzistence a široké rozložení pozorovaných účinků nelze ignorovat. Nepozorujeme marginální změny ani izolované reakce – pozorujeme rozsáhlou kontrolu onemocnění hlášenou samotnými pacienty v rozmanité populaci pacientů s rakovinou, značný podíl pacientů hlásících úplné vymizení detekovatelného karcinomu a trvalé dodržování léčby s příznivou snášenlivostí v průběhu času.
