Paraziti - běžná součást našeho života
22. 11. 2011
Paraziti s námi žijí od počátku civilizace. Vajíčka parazitů byla nalezena archeology v koprolitech amerických Indiánů, starých 8 800 let, nebo ve střevním traktu slavné zmrzlé mumie, nalezené v ´´Otzalských Alpách, staré 5300 let. Parazitický způsob života na naší planetě převažuje - až 75 % druhů se živí na úkor jiných živočichů. Za ta tisíciletí si vypracovali velmi důmyslné metody, jak se do hostitelů dostat a jak se v nich udržet. NAPROSTO VŠECHNA zvířata, která chováme, lovíme, nebo která jsou našimi domácími mazlíčky, mohou hostit i několik druhů parazitů, a to včetně opeřenců.
- Nejčastější způsob, jak se parazity nakazit, je mezilidský kontakt. Málokdo z nás v dětství neprodělal nákazu roupy nebo škrkavkami. Tu si předáváme neumytýma rukama, na WC, děti na hračkách, dokonce jsou popsány nálezy vajíček škrkavek na bankovkách. Děti ve školkách bývají nakaženy hromadně a učitelky mateřských školek a základních škol jsou ,,ohrožený druh“. Intimním kontaktem se zase přenáší například bičenka poševní a promořenost populace je nad 50 %, přestože laboratoře standardně vykazují negativní nálezy ze stěrů. Nešťastné ženy pak celá léta běhají s nepříjemnými výtoky, nad kterými bezradní gynekologové kroutí hlavou. Přitom by stačil lék za stovku.
- Druhý způsob je přenos z matky na dítě. Je známo, že škrkavku psí přenese fena na štěně ještě během nitroděložního života, škrkavku kočičí kočka na kotě, že mohou být dokonce přeneseny jejich mlékem při kojení. Lidé jsou součástí přírody a tyto mechanismy pro ně platí také. Klientka, zdravotní sestra u pediatra ze severní Moravy, mi vyprávěla, že do jejich poradny přišla maminka s osmiměsíčním, plně kojeným dítkem a v jeho plence přinesla několikacentimetrovou škrkavku.
- Třetí možnost je nakazit se parazitem od zvířete. Bohužel, ač zvířata miluji a sama jsem je chovala, musím konstatovat po letech měření, že chovatelé zvířat mají daleko více nákaz než ti, kteří doma žádné zvíře nemají. Zvířata se otírají o koberec, o nábytek, lehají s pány v posteli a na gauči, infekce může být i v jejich slinách, v srsti. Děti mohou nevědomky spolknout vajíčka psích nebo kočičích škrkavek na pískovišti, kde opouzdřené vajíčko vydrží infekční několik měsíců. Rozšířenou a obtížně detekovatelnou nákazou je toxoplazmóza, a můžete ji dostat nejen od koček a králíků, ale vzácně i od psů.
- Další rozšířenou možností je jídlo. Z tepelně neupraveného masa, nedostatečně propečených ryb, mletého masa, šunky, uzeného, marinovaného masa můžeme dostat další druhy parazitů, například svalovce /není vyhuben/, nebo tasemnice. Ve své praxi mám několik případů nákazy tasemnicí po tatarském bifteku nebo šunce. Vakovku lidskou nebo lamblii zase může přenést nepozorovaně na naše jídlo moucha, která předtím hodovala na exkrementech.
- Lamblie a améby si vozí lidé z východních a jižních států, kde jsou špatné hygienické podmínky a nedostatečně filtrovaná voda. Améby žijí všude v půdě a ve stojatých vodách, tedy i v rybnících, chovných nádržích, přehradách apod. Ani studny, studánky a horské potůčky nemusí být průzračně čisté. Rozbory vody ve studních na prvoky se neprovádějí.
- Zahrádkáři se mohou nakazit háďátky nebo měchovci, žijícími v půdě a na rostlinách. Proto je vhodnější nosit při práci na zahrádce rukavice. I když víte, že vy lidskými výkaly nehnojíte, vaši předci, po kterých jste půdu zdědili, běžně hnojili koňským, kravským, slepičím, králičím trusem i lidskými výkaly. Po zahradách běhají kočky, i cizí. Háďátka dokáží přežít bez hostitele i několik generací, a když se naskytne příležitost dostat se do hostitele například oděrkou na ruce, jsou schopni změnit svůj způsob života a přizpůsobit se novým podmínkám. Paraziti jsou flexibilnější než jejich hostitelé a proto ani v civilizované společnosti nejsou vzácností.
- Nejzákeřnější způsob přenosu parazitů na člověka je přenos hmyzem. Klíště do vás kromě borrelie může vpravit i babesie, mikroskopického krevního parazita, který napadá červené krvinky. Dlouhodobá infekce babesiemi způsobí anemii. Budete mít stále nevysvětlitelně špatné krevní testy. Častá je nákaza evropskými druhy malárií. Způsobují nadměrné pocení, návaly, bolesti kloubů, šlach a svalů, anemii, zastření mysli, deprese, únavu.
- Čtyři druhy komárů a pakomáři, žijících na našem území, přenášejí zárodky nebezpečných vlasovců - mikrofilárií. Nástup symptomů je pozvolný a dlouhý- v řádu měsíců- nikdo nespojuje banální štípnutí hmyzem se svou nynější nemocí. Komárů si většinou nevšímáme. Pracovišť, která jsou schopna provést DOBŘE! test na filárie, je nemnoho, ochota něco najít je minimální. Co pak s pacientem, když tu nejsou léky? Tito paraziti žijí v lymfě, krvi, očích, kloubech, močopohlavním traktu, podkoží. Ne ve střevech. Rozbory stolice nepřinesou efekt. Kromě hmyzu se opět můžete nakazit od psa. Nejčastější druhy mikrofilárií na našem území jsou Dirofillaria repens, vlasovec mízní/podkožní/,na druhém místě Dirofillaria immitis, vlasovec psí/srdeční/. Způsobují bolesti kloubů a svalů, a mnoho nevysvětlitelných potíží. Namátkou jmenuji revmatickou artritidu, ekzémy včetně atopického, lupenku, ta nejhorší astmata a dušnost, alergie, jednostranné otoky končetin a lymfostázi, křečové žíly, srdeční arytmie, fibrilace, tachykardie, řezání a pálení v očích, záněty močového měchýře, které nereagují na žádná antibiotika, podkožní bouličky, někdy stěhovavé, a další. Lékem na filárie je Ivermectin a Hetrazan. Lidé si vozí i další druhy filárií z dovolených, endemickou oblastí je Itálie, Chorvatsko, Řecko, Turecko. Promořenost obyvatel je kolem 70 % a celosvětově přibývá.
Máme-li ještě dodnes v klasické medicíně nějakou nemoc s nevyjasněnou etiologií, můžete si být jisti, že za ní stojí některý druh parazita. Zvláště u autoimunitních chorob. Z předchozího výčtu jste již jistě pochopili, že je velmi obtížné se parazitům vyhnout zcela a že během života se s nimi může setkat kdokoliv z nás. Jak se můžeme bránit?
Hygiena, hygiena, hygiena. Nejíst tepelně neupravené maso, vše řádně provařit, nepořizovat domácí mazlíčky dětem, které ještě neumějí samy dodržovat hygienu, nekoupat se v přírodních tocích, v endemických oblastech používat repelenty, lépe vzdělávat mediky, zvláště budoucí pediatry.
Není tu takřka nic. Vermox sotva stačí na roupy a škrkavky, Pyrvinium zrušili, Zentel zrušili, praziquantel tu nebyl nikdy registrován, stejně jako Ivermectin a Hetrazan. V době daleko větší migrace obyvatel po celém světě a v době imigrace mnoha cizinců k nám to není rozumné opatření. Těžko říci, zda je za tím jen trestuhodná neinformovanost, nebo promyšlený úmysl. Pokud se neléčíte správným lékem na správnou příčinu, nastupují jiná, mnohem horší řešení, počínaje antidepresivy, kortikoidy, warfariny, léky na tlak a arytmie, léky na alergie, a konče chemoterapeutiky. Zatímco správný lék nemusíte brát dlouho, protože rychle vede k cíli, nesprávný lék na potlačení symptomů jste odsouzeni užívat celý život. Chceme úspory ve zdravotnictví? Tady je jedna z cest.
Ing. Hana Bláhová