Počet zbytečných diagnóz rakoviny prsu prudce roste - jednou z příčin je i mamograf
Autor: Ethan A. Huff
Stále přibývají nové studie s důkazy o tom, že screening rakoviny prsu prováděný na mamografech není optimální vyšetřovací metodou. Jako příklad si můžeme uvést jednu z posledních takovýchto studií, publikovanou v the New England Journal of Medicine (NEJM). V ní jsou analyzována data z vyšetření na mamografech za posledních 30 let a z těchto vychází najevo, že přibližně 1,5 miliónu žen bylo zbytečně léčeno na nádory, které buď nebyly nebezpečné nebo z technického hlediska dokonce vůbec neexistovaly.
Dr. Archie Bleyer, působící jako onkolog na the Oregon Health and Science University Knight Cancer Institute, společně se svými kolegy systematicky prověřili velké množství publikovaných dat o mamografických vyšetřeních. Nejstarší ze záznamů pocházely ze 70. let min.století. Při analýze dat přitom byly zohledňovány změny životního stylu, používání hormonálních terapií a další vnější faktory, jež by mohly zkreslovat výsledky. Výsledkem týmu vědců byl odhad, že mamografie způsobila zhruba zdvojnásobení četnosti detekcí rakoviny prsu v raném stádiu.
Na první pohled to vypadá, že tento nárůst, představující dalších asi 1,5 miliónu žen, jimž byla včas stanovena diagnóza rakovina prsu, pomohl k záchraně jejich životů. Skutečnost však byla taková, že s tímto nárůstem byl současně zaznamenán úbytek případů pokročilého stadia rakoviny jen cca u 100 000 žen. To si ale můžeme vyložit i tak, že zbývajících 1,4 miliónu diagnóz rakoviny v raném stádiu bylo chybných.
„Naše studie předkládá vážné pochybnosti o užitečnosti mamografie,“ napsali autoři studie v jejím závěru. „Přestože nikdo neumí určit s jistotou, které ženy mají nádory diagnostikované zbytečně, s jistotou můžeme předpovídat jejich další osudy: půjdou na operaci, podstoupí terapii ozařováním, hormonální terapii, chemoterapii nebo obvykle dokonce kombinace těchto způsobů léčby. A to i navzdory tomu, že jejich nálezy by jim vůbec nezpůsobily zhoršení jejich zdraví.“
Mamografy nejenže způsobují falešné diagnózy, ale navíc samy vyvolávají dlouhodobé poškození zdraví
Dr. Bleyer nyní radí své snaše nechodit na mamograf a místo toho docházet na běžná každoroční vyšetření. Je zneklidněn nejen současnou epidemií falešných diagnóz, ale možná ještě více dlouhodobým zdravotním poškozováním, způsobovaným mnoha ženám kvůli této vyšetřovací metodě. Mamografy totiž nejsou tak neškodnou metodou, za jakou byly zpočátku považovány. Svým ionizujícím zářením mohou ženám způsobovat následné problémy. Dr. Bleyer nyní říká, že u této vyšetřovací procedury pociťuje rozpory a není si už jistý, zda je rozumné radit ženám, aby ji podstupovaly.
„Opravdu nevím, co s tím dělat,“ sdělil Dr. Bleyer, ve svém prohlášení pro CNN. „Jsme vlastně smrtonoši a a přitom se neustále pokoušíme to skrývat ve statistikách.“ Kromě toho také poznamenává, že asi třetina všech nádorů detekovaných mamografy jsou natolik malé a pomalu rostoucí, že by nikdy nedospěly až do rozvinutého stádia rakoviny.
Zároveň se bohužel ukazuje, že mamografy často selhávají při zachytávání nádorů, které jsou skutečně zhoubné a tak se mnoho žen může domnívat, že jsou zdravé a přitom již mají nádor v pokročilém stádiu, jenž je obtížné vyléčit s pomocí konvenčních metod. A vrcholem tohoto všeho je fakt, že vyšetřované ženy může případně postihnout leukémie či jiná choroba, vzniklá jako přímý důsledek ozařování mamografem.
„Navzdory významným nárůstům počtů detekcí rakoviny prsu v raném stádiu mamografie v konečném důsledku jen nepatrně snížila četnost případů s rozvinutou rakovinou,“ takto zní závěr autorů studie. „Přestože nelze určit, kterých žen se tento problém dotýká, tato statistická nesrovnalost potvrzuje vznik významného počtu zbytečných diagnóz. To se týká přibližně třetiny nově diagnostikovaných případů rakoviny prsu. Mamografický screening má v nejlepším případě pouze malý vliv na četnost úmrtí způsobovaných touto chorobou.“
Vědecký pohled potvrzuje, že mamografie je příliš riziková
Studie týmu Dr. Bleyera určitě není pouze jedinou, jež by předkládala takovéto závažné otázky kolem bezpečnosti a přínosů mamografů. Jako další příklad si můžeme připomenout třeba studii publikovanou v roce 2008 v časopise the Archives of Internal Medicine. Také v ní se došlo k závěru, že mnoho nádorů, detekovaných touto vyšetřovací metodou by se ve skutečnosti nevyvinulo ve zhoubné nádory. Ve skutečnosti mnoho takto detekovaných případů spontánně ustupuje, aniž by byla potřebná invazivní léčba operací, ozařováním nebo chemoterapií - to uvádí autoři této studie v jejím závěru.
Obdobně i ve studii, publikované v roce 2002 v časopise the International Journal of Radiation Biology, v závěru stojí, že intenzita rentgenového záření z mamografu je tak vysoká, že může sama od sebe způsobovat rakovinu v buňkách lidského těla. Výzkumníci z Německa proto například radí, aby ženy s tzv. zděděnou predispozicí k rakovině prsu nezačaly podstupovat mamografická vyšetření brzy a pravidelně. S ohledem na uvedené skutečnosti a s odkazem na mnoho dalších studií je potřebné všem ženám bez ohledu na jejich predispozice znovu a znovu připomínat toto: riziko vzniku rakoviny prsu jakožto přímého následku vyšetření na mamografu je tím větší, čím častěji je toto vyšetření absolvováno.
„I když nikdo nemůže zpochybnit skutečnost, že screeningové vyšetření na mamografu může pomoci malému množství žen, na druhé straně tu existuje nebezpečí, že mnohem více žen bude zbytečně léčeno na rakovinu prsu,“ to napsal H. Gilbert Welch v jednom z novějších vydání The New York Times.
„Ženy se musí v tomto ohledu naučit rozhodovat mezi přínosy a riziky.“
O tomto musíte vědět: Primární příčiny rakoviny prsu
Vše, co potřebujete pro uskutečnění změn, které vás ochrání před rakovinou, jsou znalosti. Tímto vás chceme poprosit, abyste si tyto informace nenechali jen pro sebe, ale abyste se o ně podělili i s jinými ženami v okruhu vašich přátel.
Příčina č.1: Antiperspiranty obsahující hliník
Používání antiperspirantů je pro většinu lidí běžnou denní rutinou, o které příliš nepřemýšlejí. Zde je důvod, proč byste o tom přemýšlet měli. Pokud používáte antirerspirant obsahující hliník, zvyšujete si tím své riziko rakoviny prsu.
Princip antiperspirantů spočívá v utěsňování, uzavírání a blokování pórů, které vylučují pot v podpaží. No a jejich nejčastější aktivní látkou je právě hliník. To způsobuje nejen zablokování jedné z cest, kterými se vaše tělo detoxikuje (vylučuje toxiny v potu), ale zároveň také zvyšuje obavy, kde tyto kovy nakonec skončí.
Nedávné studie potvrdily souvislost mezi pravidelným používáním antiperspirantů a rakovinou prsu. Riziko se ještě více zvyšuje, pokud se aplikují ihned po oholení podpaží. Kdysi byly deodoranty, ve srovnání s antiperspiranty, považovány za bezpečnější.
Dnes už ani to neplatí.
Několik studií totiž potvrdilo asociaci parabenů, nacházejících se v deodorantech, s rakovinou prsu. Při pitvě jedné ženy umírající na rakovinu se ukázalo, že její tkáně obsahovaly velké množství těchto konzervačních látek.
Příčina č.2: Nadměrné používání podprsenek
Mnozí lékaři a výzkumníci poukazují na to, že nošení těsné podprsenky brání pohybu lymfy, což může přispívat ke vzniku rakoviny prsu. Důvod je ten, že zablokovaná lymfa neodvádí z těla nečistoty, kterým bylo vaše tělo během dne vystaveno.
Hliník uvedený výše, je jedním z potenciálních toxinů, které se mohou nahromadit v lymfatickém systému, pokud je jeho činnost narušena. Existuje několik solidních studií o rakovině a nošení podprsenek.
Mezi nimi vyniká jedna, kterou provedly antropoložky S. Singerová a S. Grismaijerová, autorky knihy Móda si to žádá (Dressed to kill, The Link Between Breast Cancer and Bras). Studie na vzorku 4000 žen zjistila, že ty ženy, které podprsenky nenosí, mají riziko rakoviny prsu mnohem nižší než ty, které je nosí.
Dále zjistily následující fakta:
- ženy, které nosily podprsenky 24 hodin denně, měly šanci 3 ze 4 (tedy 75% riziko) onemocnění rakovinou prsu
- ženy, které nosily podprsenku více než 12 hodin denně, avšak ne do postele, měly riziko 1 ku 7 (14 %)
- ženy, které nosily podprsenku méně než 12 hodin denně, měly riziko onemocnění 1 ku 52 (1,9 %)
- ženy, které nosily podprsenku zřídka nebo nikdy, měly riziko onemocnění rakovinou prsu pouze 1 ku 168 (0,6 %)
Když bychom tedy porovnali ženy, které nosily podprsenku stále a ty, které ji nenosily vůbec nebo jen zřídka, rozdíl v riziku byl až 125 násobný!
Pro srovnání – na základě této studie, je souvislost mezi rakovinou prsu a nošením podprsenky 3 krát vyšší, než souvislost mezi rakovinou a kouřením.
Není pak nehoráznost, že zatímco na krabičkách cigaret jsou znázorňována varování o rakovině, na štítcích k podprsenkám není vůbec nic? Uvedená studie sice nekontrolovala možný dopad jiných faktorů, které by mohly její výsledky zkreslit, avšak jiné studie dospěly k podobným závěrům.
Například, skupina japonských vědců zjistila, že nošení podprsenky může snížit hladinu melatoninu až o 60 %. Ten je nezbytný pro regulaci spánkového cyklu. Mnohé další studie pak potvrdily, že melatonin má i protirakovinný účinek.
Závěr
Nenechávejte si toto pouze pro sebe a podělte se o to s kamarádkami. Nikdy nevíte, koho můžete zachránit.
