KVALITA PITNÉ VODY SE U NÁS ZHORŠILA, NORMY JSOU ZASTARALÉ
„Máme třicet let staré normy pro úpravu pitné vody, ale kvalita zdrojů se strašně změnila,“ říká v ukázce z rozhovoru Eva Zažímalová. Video: Jiří Kubík, Seznam Zprávy
Biochemička Eva Zažímalová, která za pár týdnů završí svou osmiletou misi v čele Akademie věd ČR, popisuje, jak se ve funkci potýkala se třemi vládami, nedostatkem financí a občasným nepochopením vědeckých doporučení.
„Velmi dobře si uvědomuju, že vědecké poradenství, v tom dobrém slova smyslu institucionalizované, nám tady hrozně chybí,“ říká Eva Zažímalová v rozhovoru, který je součástí projektu Seznam Zpráv Galerie osobností.
Inspirovala se v britském parlamentu, kam vědci prostřednictvím nástroje s humorem nazývaného „post office“ posílají expertní stanoviska k různým projednávaným tématům.
„Můj nápad na Akademii věd byl, že budeme dělat také taková doporučení, a říkáme jim AVex, ‚AV‘ jako Akademie věd, ‚ex‘ jako expertní stanovisko. Posíláme je parlamentu, členům vlády a některým europoslancům, kteří o to stojí. Ze začátku byly trochu rozpaky, teď vidíme, že se to začíná prosazovat,“ pochvaluje si Eva Zažímalová.
Vzpomíná, jak před pár lety u producentů pitné vody narazili s vědeckým stanoviskem k platným normám kvality pitné vody. „Hlavním poselstvím našeho AVexu bylo: Pozor, máme třicet let staré normy pro úpravu pitné vody, ale kvalita zdrojů se strašně změnila. Máme tam antidepresiva, antibiotika, steroidní hormony, mikroplasty… A na nic z toho normy nemyslí. Tím poselstvím bylo, že je potřeba normy upravit. Z hlediska producentů pitné vody kolem toho byly velmi nepříjemné situace.“
Jak se mění pitná voda
- Kvalita surové vody, která je základem pro úpravu vody pitné, se významně zhoršuje.
- Nadměrný rozvoj vodního květu a následné znečištění vody organickými látkami způsobují sezonní výkyvy kvality surové vody.
- Úpravny vody se musejí vyrovnávat se stále se zhoršující kvalitou surové vody, která se již mnohde nachází na hranici upravitelnosti.
- Kvalitu vody negativně ovlivňuje řada škodlivých látek produkovaných člověkem, jako jsou pesticidy, léčiva, drogy, prostředky osobní hygieny, ale také hormonálně aktivní látky, které pocházejí z průmyslových rozpouštědel, změkčovadel plastů nebo hormonální antikoncepce.
Zdroj: Expertní stanovisko Akademie věd
Akademie věd sama žádné změny nenavrhuje a neprosazuje, pouze exekutivním úřadům dává odborné podklady. „Nemůžeme dělat víc, než že dáme velmi důrazné upozornění.“ V poslední době to bylo například upozornění na velkou škodlivost ohňostrojů pro životní prostředí.
„A obchodníci nesouhlasí. Smyslem AVexu je upozornit reprezentaci, zákonodárce, exekutivu, ale i veřejnost, že ohňostroj není jen ten cirkus, který stresuje zvířata, lidi, občas to někomu utrhne prsty a zapálí střechu… To všechno se ví, lidi to znají. Ale taky že to emituje do ovzduší spoustu škodlivin. To už si lidi vůbec neuvědomují. Normy jsou přitom překračované řádově,“ upozorňuje v rozhovoru předsedkyně Akademie věd a oceňuje, že na základě odborného stanoviska řada místních zastupitelstev změnila vyhlášky a pořádání ohňostrojů omezila. „Dostali jsme velmi pozitivní zpětnou vazbu.“
Jako škodí ohňostroje
- Chemické látky a prachové částice uvolňované během ohňostrojů jsou vysoce toxické a karcinogenní.
- Z ovzduší, kde ohňostrojový smog může přetrvávat i řadu dnů, se škodlivé látky uvolňují do vody a půdy a stávají se tak součástí potravních řetězců.
- Značné riziko představují v ohňostrojích přítomné polycyklické aromatické uhlovodíky včetně benzo(a)pyrenu, chlorované aromatické uhlovodíky, oxidy síry, fosforu nebo dusíku.
Zdroj: Expertní stanovisko Akademie věd
Politici mi všechno odkývali, ale…
Eva Zažímalová nastupovala do funkce předsedkyně Akademie věd po svém předchůdci Jiřím Drahošovi v roce 2017 a tehdy si předsevzala, že se pokusí dosáhnout toho, aby věda byla financovaná ze 70 procent ze státního rozpočtu a ze 30 procent z různých grantů. A skutečnost po osmi letech? Z rozpočtu dostává Akademie věd třetinu svých nákladů.
„Je to propastný rozdíl. Vždycky mi to všichni lidé z politické sféry odkývali… Někteří neznalí lidé si myslí, že my tolik toužíme mít více institucionálních peněz, protože jsme líní psát granty. Tak to vůbec není. Tam jde čistě o efektivitu využití prostředků. Když si vezmete, že ty granty píší ti nejlepší z nejlepších a že i oni mají třiceti, padesátiprocentní úspěšnost získání grantů… A když víte, jak dlouho ty granty píší a potom je musí administrovat, vykazovat. Tam je neuvěřitelné výkaznictví. Jednou jsem si spočítala, že špičkový vědecký pracovník za třicet let své vědecké kariéry stráví jenom psaním a administrací grantů pět až šest let. To není efektivní systém,“ shrnuje Eva Zažímalová.
Akademie věd, zahrnující 52 výzkumných pracovišť, získává každoročně ze státního rozpočtu mezi sedmi a osmi miliardami korun. „Od doby, kdy jsem byla zvolena, v roce 2017 až do roku 2023, který můžeme vyhodnotit, tak rozpočet Akademie věd vzrostl o něco víc než padesát procent. To je velké číslo. Jenomže za stejné období byla kumulativní inflace těch padesát procent. Takže v reálných cenách je pořád na svém,“ uvádí v rozhovoru šéfka Akademie věd.
Investice do vědy přitom považuje v případě země jako je Česká republika, jež nemá nerostné bohatství, ale přitom disponuje řadou vzdělaných a kreativních lidí, za jedinou cestu k budoucí prosperitě a pokročilé ekonomice. „To je argument, který opakujeme pořád dokola. Všechny vlády na to kývou a říkají: ‚Skvělé, ano, je to pravda, věda je naše priorita.‘ A my pak horko těžko obhajujeme každý milion.“
Špičkoví vědci odcházejí do světa
Během osmi let zažila tři vlády – Bohuslava Sobotky, Andreje Babiše a Petra Fialy. Na otázku, se kterou se jí jednalo nejlépe, Eva Zažímalová odpovídá: „Kdybych měla soudit podle toho, kolik se kdy podařilo vyjednat, tak ty trendy jsou víceméně stejné. … Jakože s bídou na to, abychom za to mohli rozumně pracovat. To platí úplně obecně.“
Nedostatek peněz na českou vědu se dle Evy Zažímalové projevuje i odlivem nejtalentovanějších lidí na zahraniční špičková pracoviště. A to uvádí i jako důvod, proč posledním českým vědcem oceněným Nobelovou cenou byl Jaroslav Heyrovský v roce 1959.
„U té Nobelovy ceny funguje jistý lobbismus a ty vědecky silné a bohaté země jsou v mnohem lepší pozici, protože na svá pracoviště natáhnou ty nejlepší z nejlepších z celého světa. My máme velmi slabou pozici. Vědečtí pracovníci jsou z podstaty lidé kosmopolitní. V momentě, kdy je ten člověk odborně opravdu dobrý, tak je o něj zájem po celém světě a on si může vybírat. A jde za těmi nejlepšími podmínkami, kde svoji práci může dělat nejlíp.“
Přesto v rozhovoru Eva Zažímalová uvádí, že česká věda má v řadě oborů našlápnuto na světový úspěch. Jako příklady uvádí objev mikrobiologů o genetickém přenosu informací či zjištění archeologů ve spolupráci s fyziky a geofyziky o osídlení Evropy v mnohem dřívější době, než se dosud uvádělo.
Koncem března Evu Zažímalovou v čele Akademie věd vystřídá fyzik Radomír Pánek a i on mezi své hlavní cíle zařadil „zlepšení financování“. Co mu Eva Zažímalová vzkazuje? „Aby byl trpělivý. Aby byl připravený na spoustu neúspěchů a aby se nedal. Aby měl dobré argumenty. Slušnost a dobré argumenty. To je takové moje motto.“
Pomýšlí na politickou kariéru jako její předchůdce Jiří Drahoš? Jak vzpomíná na setkání s legendárním vědcem Antonínem Holým? Co myslí tím, když říká, že jako biochemička zná „rostliny až v tekutém stavu“? A proč se angažuje ve snaze, aby území staré Karviné - známé z románu Karin Lednické Šikmý kostel - bylo prohlášeno za kulturní památkovou zónu?
